stanová střecha

stanová střecha

Stanová střecha nebo také i Jehlanová má čtyři střešní roviny, které se sbíhají do vrcholu a tvoří tak čtyřboký jehlan. V podstatě se jedná o valbovou střechu nad čtvercovým půdorysem.

V dřívějších dobách někdy okolo 70. a 80. let minulého století se při stavbách domů tato střecha používala velmi hojně. Dnes už stanová střecha tak částá není, ve většině případech je nahrazená klasickou střechou sedlovou.

Používá se na budovách se čtvercovým půdorysem a nejčastěji ji můžeme vidět na věžích kostela, přístřěšcích, garážích, altáncích nebo třeba pergolách.

Stanová střecha se skládá ze čtyř střešních rovin, které se sbíhají pouze do jednoho vrcholu. Hřeben je tedy tvořen pouze jedním bodem a střecha je tvořena pláštěm čtyřbokého jehlanu.

Jednoplášťová střecha je bez jakékoliv větrací mezery v celé skladbě. Jedná se tudíž o kontaktní spojení, a to tak, že jsou všechny vrstvy natěsno u sebe. Jedná se o střechu bez zateplení a jiné izolace.

Složení především krov, kontralatě a střešní krytina.

Dvouplášťová střecha obsahuje jednu difuzní neboli větrací mezeru. Většinou se nachází mezi pojistnou hydroizolací a střešní krytinou. Říká se jí takzvaná „teplá střecha„. Z domu jde teplý vzduch, který projde skrze strop, přes paropropustnou folii do větrací mezery mezi ní a krytinou krytinou, kde proudí studený vzduch a cirkulací provětrá celý plášť do exteriéru.

 Tříplášťová střecha obsahuje dvě difuzní mezery. Tato varianta je sice složitější, ale zároveň nejpoužívanější pro použití obytných prostor v podkroví, které musí neustále dýchat. Tyto dvě difuzní mezery se nacházejí pod a nad pojistnou hydroizolací (fólií).

ukázka stanových střech

Napište nám